Obchvat města Chrudim

Z MÉDIÍ

Na rozestavěné silnici se našly kostry dávných Chrudimáků

Při záchranném archeologickém průzkumu na staveništi severního silničního přivaděče teď archeologové v Chrudimi našli stopy po pravěkém sídlišti z období neolitu, čili mladší doby kamenné a také eneolitu, starší doby kamenné. Půda vydala i dvojici hrobů s mnohem mladšími kosterními pozůstatky a archeologové narazili též na možné pozůstatky žárových hrobů lužické kultury.

Na nalezišti pracují brigádníci pod vedením zkušeného archeologa Jana Musila z Regionálního muzea v Chrudimi. „Stáří těch dvou koster zatím nemůžeme přesně stanovit. První předpoklad byl, že jde o ostatky lidí únětické kultury ze starší doby bronzové. Posléze jsme ale zjistili, že nebožtíci byli pohřbeni v natažené poloze. To by znamenalo, že se jedná o raně středověký hrob či o hrob keltský. Keltský hrob to však být nemůže, neboť ten by byl orientován ve směru sever – jih, zatímco tento je orientován východozápadně,“ přemítá Jan Musil.
Archeologové nyní opatrně pokračují ve své mravenčí piplavé práci. Obvykle při ní platí, že odkrytí kostrového hrobu představuje pro jednoho člověka celý den preparace. Záleží na tom, jak je kostra zachována a jakého charakteru je okolní zemina.

Pod štětci a špachtlemi se včera vynořila nejprve lebka prvního na záda uloženého jedince. „Podle velikosti celé postavy i podle jednotlivých kostí lze usuzovat na ženu nebo na dítě. Nepřítomnost růstových chrupavek napovídá, že šlo nejspíš o poměrně drobnou ženu,“ pokračuje archeolog.

Podle archeologa Jana Musila ležela žena v půdě minimálně tisíc let. Z prvotního ohledání kostry a naleziště pak lze obecně odvozovat i některé další poznatky. Zejména tehdy, byla-­li mrtvola uležena do země spolu s nějakými dary, například v podobě zbraní, šperků, nebo tehdy běžných potravin. „Nic takového jsme dosud neobjevili. Jelikož jsme ale zatím jen u lebky a horní části těla, nelze vyloučit, že můžeme cosi objevit v půdě třeba v oblasti dolních končetin,“ upozorňuje Jan Musil.

Při dalším zkoumání historických tělesných ostatků může o zdravotním stavu nebožtíka leccos napovědět i stav jeho chrupu. „V tomto konkrétním případě například vidíme, že v dolní čelisti je poměrně málo zubů a pouze jedna jediná stolička,“ ukazuje archeolog opatrně do ústní dutiny.

Průzkum dutiny břišní by následně mohl prokázat třeba přítomnost škrkavek, tasemnic, hlístů nebo jiných vnitřních parazitů. Při antropologickém průzkumu kosterních ostatků se obvykle dostávají ke slovu i moderní laboratorní metody, s jejichž pomocí je možné stanovit třeba to, zda jedinec netrpěl některými chorobami. Na základě rozboru zubního kamene obsahujícího prvek stroncium pak lze také odvodit, v jakém prostředí zmíněný člověk po většinu života žil a co zpravidla jedl. Tato metoda je ale finančně poměrně náročná, takže bude u konkrétního nálezu pravděpodobně aplikována až někdy později.

Po dokončení zkoumání budou kostry uloženy v Regionálním muzeu v Chrudimi.

22.07.2015 | Chrudimský deník (Marek Nečina)» zpět na stranu Z médií
ÚSEK I/17
CHRUDIM-SLATIŇANY
POPIS STAVBY AKTUÁLNÍ STAV DOKUMENTY